Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
Je trnitý, většinou 3 metry vysoký keř. Je velmi nenáročný na půdu. Na jeho daleko rozvětvených a hlubokých kořenech žijí bakterie, které poutají dusík, čímž také obohacují okolní půdu. Je vhodný k upevňování písčitých svahů. Je světlomilný, snáší velmi dobře sucho. Je to rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysadit samčí i samičí keře. Samičí rostlina se pozná hlavně na jaře podle větších zárodků pupenů. Pyl přenáší vítr, takže je dobré zasadit samčího opylovače po větru. Dužnina kyselých oranžových bobulí obsahuje hodně vitamínu C, kterého má nejvíce na začátku zrání v září. Plody se velmi nesnadno sklízí. Bobule jsou měkké a na trnitých větévkách drží pevně, protože nemají stopky. Často se při trhání rozmačkají a šťáva předčasně vytéká. Bobule nesbíráme do kovových nádob, abychom neznehodnotili vitamín C. Plody, které zůstávají na větvích až do jara, se často sbírají v zimě nejlépe při silných mrazech, kdy se pod keřem rozprostře plachta a zmrzlé bobule se setřesou na zem. Kvůli zachování vitamínu C je dobré bobulky co nejdříve zmrazit. Rakytník výrazně podporuje imunitní systém, působí protiinfekčně, očišťuje organismus od toxických zplodin, léčí žaludeční vředy, reguluje krevní oběh, pomáhá při kožních onemocněních, rozpouští hleny, zlepšuje stav kloubů při revmatismu, vykazuje i značné protinádorové účinky. Šťáva z plodů poskytuje po přidání cukru a vody osvěžující nápoj zmírňující únavu. Plody slouží k výrobě sirupu, kompotu, protlaku, likéru, po usušení se z nich dělá čaj.
zpět
